Flexinovela přinesla významné změny ve výpočtech výpovědní doby. Výpovědní doba dvou měsíců se začíná počítat ode dne doručení výpovědi. Další zásadní změnou je zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc u výpovědi dané zaměstnavatelem zaměstnanci z důvodu porušení jeho povinností, nesplňování předpokladů nebo požadavků, nebo neuspokojivým pracovním výsledkům zaměstnance.
Výpověď v minulosti
Jednou ze stálic českého pracovního práva byl stav, kdy se výpovědi rozdávaly vždy před koncem měsíce. Tak, aby od 1. dne následujícího kalendářního měsíce začala běžet výpovědní doba.
Výpověď po flexinovele
Ale od června 2025 je všechno jinak. Výpovědní doba nově začíná běžet hned ode dne doručení výpovědi! Neskončí tedy vždy v poslední den kalendářního měsíce, ale v den, který má stejné číslo jako den doručení výpovědi. Jak si to lépe představit? Řekněme, že zaměstnanec dostane výpověď 15. června. Při dvouměsíční výpovědní době jeho pracovní poměr skončí přesně 15. srpna.
A co když výpověď přijde 30. prosince, ale únor má jen 28 nebo 29 dní? Pak výpovědní doba uplyne poslední únorový den, pokud do hry nevstoupí ochranná lhůta, jako je třeba pracovní neschopnost.
Měsíční výpovědní doba
Další zásadní změna? Zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc v případě, že zaměstnavatel dává výpověď kvůli nedostatkům zaměstnance. To znamená porušení povinností zaměstnance, nesplňování předpokladů či požadavků nebo neuspokojivé pracovní výsledky. A také tato měsíční výpovědní doba začíná běžet už ode dne doručení výpovědi.
Dvouměsíční výpovědní doba
Dvouměsíční výpovědní doba nám zůstává v případě výpovědi, kterou dává zaměstnanec zaměstnavateli. A také u výpovědi dávané zaměstnavatelem z organizačních důvodů a nebo pro zdravotní nezpůsobilost zaměstnance. V těchto případech se mění jen den, od kterého výpovědní doba začne běžet, a to na den doručení výpovědi, jak jsme si vysvětlovali na začátku.
Dohoda stran
Zaměstnavatel se zaměstnancem se mohou i nadále dohodnout, že bude výpovědní doba mezi nimi delší, a stále platí, že v takových případech musí být stejně dlouhá pro obě strany. Nově se také můžou dohodnout na jiném běhu výpovědní doby, třeba tak, že jim výpovědní doba bude začínat od prvního dne následujícího měsíce jako dříve, a ne už ode dne doručení.
To ale zároveň znamená výkladovou potíž v situaci, kdy mají ve starších pracovních smlouvách zaměstnavatelé napsáno, že výpovědní doba začíná běžet od 1. dne následujícího kalendářního měsíce. Co myslíte, poběží v takovém případě výpovědní doba už ode dne doručení podle nového znění zákoníku práce, nebo až od dalšího měsíce, jak říká smlouva?
Na tom se ani pracovněprávní experti nemohou shodnout. Nejjistější řešení v těchto případech, pokud zaměstnavatelé nechtějí riskovat dohady a chtějí se řídit podle nové úpravy, je uzavřít k takovým pracovním smlouvám dodatky.
Další změny
Stručný přehled všech změn, které přinesla flexinovela, najdete v našem článku zde. Podrobněji se jim budeme věnovat v dalších článcích. Již jsme pro Vás připravili:
Novinky v oblasti vzniku pracovněprávních vztahů shrnujeme v 1. díle našeho seriálu.
Změnu u vstupních lékařských prohlídek ve 2. díle našeho seriálu.
Nové úpravě v oblasti odměňování zaměstnanců se věnujeme ve 3. díle našeho seriálu.
Změny, které ovlivní týkající se pracující rodiče ve 4. díle našeho seriálu.
A v 5. díle našeho seriálu naleznete podrobnosti k převodům dovolené.
