Flexinovela zákoníku práce přinesla důležité změny v oblasti ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Nově se sjednotily výpovědní důvody a změnil se i systém finanční kompenzace zaměstnanců. Co to znamená v praxi pro zaměstnavatele i zaměstnance? Přehledně si vysvětlíme, kdy může padnout výpověď, na co má zaměstnanec nárok a co se oproti dřívější úpravě změnilo.
Sjednocení výpovědních důvodů ze zdravotních důvodů
Pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyde zdravotní způsobilost – ať už kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání, nebo obecnému úrazu či onemocnění – nově mu zaměstnavatel bude moci dát výpověď podle sjednoceného § 52 písm. d) zákoníku práce.
Proč je to důležité? Zaměstnavatelé už se nemusejí obávat, že by výpověď mohla být neplatná jen kvůli tomu, že lékař špatně určil příčinu zdravotních potíží. Příčina teď hraje roli jen pro finanční kompenzaci, o které si hned povíme.
Naopak výpovědní důvod „dosažení maximální přípustné expozice“ – tedy zjednodušeně řečeno situace, kdy zaměstnanec na svém pracovišti překročil zdravotní limity vystavení škodlivinám – byl z výše uvedeného paragrafu 52 d) vyčleněn a přesunut do samostatného výpovědního důvodu v § 52 písm. e) zákoníku práce.
Kdy zaměstnanec odchází bez nároku
A co se stane, když zaměstnanec ze zdravotních důvodů opravdu nemůže dál pracovat?
Když je důvodem úraz nebo nemoc, které nesouvisí s prací, odejde zaměstnanec s prázdnou, stejně jako dříve. Pokud se ale jako příčina ztráty zdravotní způsobilosti potvrdí pracovní úraz nebo nemoc z povolání, je situace jiná.
Konec odstupného a nová forma kompenzace
Dříve měl zaměstnanec nárok na odstupné, a to ve výši minimálně 12násobku své průměrné mzdy. U menších firem ale tento výdaj býval až likvidační, a tak se často hledaly obezličky, jak se povinnosti vyhnout.
To se mění. Flexinovela totiž nárok na odstupné zrušila a nahradila ho novou formou kompenzace v rámci úrazových náhrad pokrytých zákonným pojištěním zaměstnavatele – jednorázovou náhradou při skončení pracovního poměru. Na tuto náhradu má zaměstnanec právo, pokud jeho pracovní poměr skončil výpovědí ze zdravotních důvodů nebo dohodou se zaměstnavatelem a důvodem tohoto rozvázání byl pracovní úraz nebo nemoc z povolání.
Jednorázová náhrada
A jak tahle jednorázová náhrada funguje?
Výše náhrady je pevně stanovená: 12násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Může být ale krácena, pokud se zaměstnanec na úrazu nebo nemoci podílel – například porušením předpisů, opilostí nebo užitím návykových látek.
Výplatu náhrady řeší zaměstnavatel, ale může požádat zákonnou pojišťovnu, aby náhradu uhradila za něj – a tím se vyhne riziku, že mu ji pojišťovna zpětně odmítne kompenzovat.
Co platí pro dřívější nároky
A co zaměstnanci, kterým už dříve vznikl nárok na odstupné?
U těch platí, že pokud jim nárok vznikl podle dřívější právní úpravy – tedy ještě před účinností flexinovely – nová pravidla o jednorázové náhradě se na ně už nevztahují.
Další změny
Stručný přehled všech změn, které přinesla flexinovela, najdete v našem článku zde. Podrobněji se jim budeme věnovat v dalších článcích. Dosud jsme pro Vás připravili:
Na změny při vzniku pracovního poměru se zaměřujeme v 1. díle našeho seriálu.
Přehled změn týkajících se vstupních lékařských prohlídek najdete ve 2. díle našeho seriálu.
Ve 3. díle našeho seriálu se věnujeme úpravám v oblasti odměňování zaměstnanců.
Změny, které se dotknou pracujících rodičů najdete ve 4. díl našeho seriálu.
V 5. díle našeho seriálu se věnujeme převodům dovolené.
A konečně 6. díl našeho seriálu přináší přehled změn v běhu výpovědní doby.
