Průměrný výdělek je důležitým pojmem pracovního práva, protože se používá k výpočtu náhrady mzdy nebo platu například za dobu čerpání dovolené nebo překážek v práci. Využijeme ho také při výpočtu příplatků ke mzdě nebo platu. A co v této oblasti změnila flexinovela? Pojďme se na to společně podívat.
Kdy se použije průměrný výdělek?
Za odpracovanou dobu přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody. Zákoník práce však upravuje i řadu situací, kdy zaměstnanec sice nepracuje, ale zaměstnavatel mu musí vyplácet náhradu mzdy nebo platu vycházející z jeho průměrného výdělku. Je to nejčastěji dovolená, překážky v práci na straně zaměstnance jako například nemoc, návštěva lékaře nebo darování krve. Popřípadě překážky v práci na straně zaměstnavatele, kdy nemůže zaměstnanci práci přidělovat.
Průměrný výdělek zaměstnance se použije také pro výpočet různých příplatků ke mzdě nebo třeba odstupného.
Postup výpočtu průměrného výdělku
Standardní postup výpočtu průměrného výdělku – a na tom flexinovela nic nezměnila – je rozpočítat, kolik si zaměstnanec průměrně vydělal za každou reálně odpracovanou hodinu v předchozím kalendářním čtvrtletí, tedy v takzvaném rozhodném období. Včetně prémií, bonusů, odměn a příplatků. Průměrný výdělek je tedy obvykle o něco vyšší než základní mzda zaměstnance.
A co změnila flexinovela?
Flexinovela upravuje některé problematické aspekty určení průměrného výdělku.
Zejména zavedla nové pravidlo pro výpočet průměrného výdělku po skončení pracovněprávního vztahu. Týká se to například odstupného, náhrady za nevyčerpanou dovolenou nebo plnění z konkurenční doložky. Tady se v praxi dříve každá z částek počítala trochu jinak a bylo to nepřehledné a zbytečně komplikované.
Průměrný výdělek při skončení pracovního poměru
Flexinovela situaci zjednodušila a nově se po skončení pracovního poměru vždy použije průměrný výdělek zjištěný naposledy během trvání pracovního poměru. Už se tedy nezjišťuje nový průměr až po jeho skončení — například k 1. lednu, pokud pracovní poměr skončil 31. prosince. V tomto případě se použije průměrný výdělek zjištěný za třetí čtvrtletí, protože to bylo poslední období, kdy pracovní vztah ještě trval.
Průměrný výdělek při změně týdenní pracovní doby
Dále flexinovela přišla s jednoznačným pravidlem, které má zabránit nejasnostem při přepočtu průměrného hodinového výdělku na průměrný měsíční výdělek v případě změn týdenní pracovní doby. Zákoník práce nově stanoví přesný a konkrétní postup, aby byl výpočet spravedlivý. Vychází při tom z počtu dní odpracovaných v každém režimu, celkového počtu dní v rozhodném čtvrtletí a průměrného počtu týdnů v roce.
Ostatní pravidla průměrného výdělku
Ostatní pravidla týkající se průměrného výdělku se nemění. Pro mzdové systémy zaměstnavatelů tedy úpravy spojené s flexinovelou zákoníku práce naštěstí nejsou příliš náročné.
Další změny flexinovely
Souhrn všech novinek, které přinesla flexinovela, jsme pro Vás připravili v samostatném článku dostupném zde. Vybraným tématům se následně věnujeme podrobněji v navazující sérii. Dosud jsme zveřejnili:
1. díl seriálu zaměřený na vznik pracovněprávních vztahů;
2. díl věnovaný změnám v oblasti vstupních lékařských prohlídek;
3. díl zabývající se novou úpravou odměňování zaměstnanců;
4. díl shrnující změny dopadající na pracující rodiče;
5.díl přinášející podrobnosti k převodu dovolené;
6. díl věnovaný změnám týkajícím se výpovědní doby;
7. díl zaměřený na skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů;
8. díl rozebírající zaměstnávání mladistvých již od 14 let.
